Jaký vliv má těžba na životnost hardware: mýty vs. realita

Těžba kryptoměn je často považována za činnost, která extrémně zatěžuje hardware, což bývá problém zejména u ASIC minerů, které vyžadují vyšší investici. Na internetu kolují různé spekulace o tom, že minery „odejdou“ po roce, nebo že těžba doslova zničí zařízení. Realita je však mnohem praktičtější, a hlavně méně dramatická.

V minulosti jsme se věnovali tomu, jak prodloužit životnost mineru a tím dosáhnout maximální návratnosti investice. Ve světě těžby však stále přetrvává řada mýtů, které je potřeba uvést na pravou míru. V tomto článku se na ně podíváme.

Mýtus č. 1: Miner nevydrží déle než rok – jaká je skutečná životnost ASIC mineru?

Existuje byznysová strategie, která je v některých zemích nelegální, a říká se jí „plánované zastarávání“ (anglicky planned obsolescence). Týká se většinou bílé techniky nebo mobilních telefonů. Idea je taková, že výrobce záměrně navrhne zařízení s omezenou životností, aby přiměl uživatele k dřívějšímu nákupu nového modelu. Povědomí o plánovaném zastarávání se natolik rozšířilo, že se začalo aplikovat i na zařízení a odvětví, kde je situace zcela odlišná.

ASIC miner není iPhone. Jde o průmyslový stroj navržený pro nepřetržitý provoz 24 hodin denně a 7 dní v týdnu. Pokud je správně chlazený a servisovaný, běžná životnost mineru je 3 až 5 let, někdy i více. Starší modely, jako například Antminer S9 (nejnovější verze S9 vyšla v roce 2017), se používají dodnes. A to i přes svůj pokročilý věk, pokud běží v lokalitách s velmi nízkými náklady na elektřinu.

Nutno také zmínit, že existují dva typy životnosti: ekonomická a technologická. Ekonomická životnost označuje dobu, po kterou je provoz mineru finančně výhodný – tedy kdy příjmy z těžby převyšují náklady na elektřinu, hosting a údržbu. Jakmile efektivita klesne pod určitou hranici, může se miner jevit jako „zastaralý“, i když fyzicky dál bez problémů funguje. Technologická životnost naopak vyjadřuje, jak dlouho je zařízení schopné spolehlivě fungovat po hardwarové stránce. U ASIC minerů bývá tato technologická životnost často delší než ta ekonomická, protože jde o hardware navržený pro jeden specifický účel. I proto se starší modely často přesouvají do regionů s extrémně levnou elektřinou, kde stále dávají smysl.

Mýtus č. 2: Více těžby = kratší životnost mineru? Pravda o vlivu dlouhodobého provozu

Tradiční logika by dávala za pravdu: čím více něco využíváte, tím rychleji se to opotřebovává. U minerů je to však o něco složitější, protože ve skutečnosti často platí opak. Miner, který běží stabilně ve stálém prostředí, trpí méně než zařízení, které se neustále zapíná a vypíná. Největšími nepřáteli hardwaru totiž nejsou samotný provoz, ale přehřívání, vlhkost, prach a nekonzistentní podmínky. Profesionální hosting minimalizuje všechny tyto faktory a tím prodlužuje životnost mineru.

Časté zapínání a vypínání navíc vytváří teplotní šoky, které způsobují mikroskopické změny v materiálech, zejména v pájených spojích a čipech. Tyto změny se s časem kumulují a mohou vést k mechanickým poruchám, prasklinám nebo zkratům. Stabilní provoz v kontrolovaném prostředí znamená méně výkyvů, méně stresu na komponenty a celkově nižší míru poruchovosti. Proto je dlouhodobě výhodnější nechat miner běžet, než ho opakovaně startovat a vypínat podle aktuální ceny kryptoměn nebo nálady trhu.

Mýtus č. 3: Domácí těžba kryptoměn nemá smysl? Pravda o efektivitě a využití elektřiny

V době vysokých cen elektřiny (obzvláště v České republice) se může zdát, že těžit doma je čiré bláznovství. A ano, pokud platíte běžných 5 až 7 Kč za kWh a snažíte se doma provozovat S21+, pravděpodobně skončíte ve ztrátě. To ale neznamená, že každá domácí těžba je nevýhodná.

Čím dál více jednotlivců těží efektivně díky vlastní výrobě elektřiny, typicky z fotovoltaické elektrárny, ať už přímo přes den, nebo z přebytků, které by jinak putovaly do sítě za nízkou výkupní cenu. Například u FVE s bateriovým úložištěm je možné těžit přes den zdarma a přes noc z baterie s téměř nulovými provozními náklady. Domácí těžba tak dává smysl ne jako hlavní zdroj příjmu, ale jako optimalizace využití vlastní energie a dlouhodobý investiční HODL nástroj, kdy si za jinak nevyužitou elektřinu vytěžíte kryptoměnu.

Je to trochu jiné paradigma, než je v těžbě běžné. Nejde o maximalizaci zisku, ale o chytré využití energie, kterou už stejně máte. Domácí minery jako Fluminer L1 nebo Avalon Mini 3 se tak stávají velmi solidní investicí. Další nejlepší minery pro rok 2025 jsme rozebrali již dříve.

Mýtus č. 4: Vyplatí se nejvýkonnější miner? Realita návratnosti a provozních nákladů

Není tomu tak vždy. Výnosnost mineru ovlivňuje mnoho faktorů, kterým jsme se již věnovali zde. Zjednodušeně řečeno záleží na poměru hashrate a spotřeby, ceně za kWh a výnosnosti dané kryptoměny v daný moment. Zároveň samozřejmě rozhoduje i vstupní investice – tedy kolik za samotný miner zaplatíte a kdy ho pořídíte. V době růstu často přeplácíte, v době stagnace či pádu jsou stroje výrazně levnější. Pokud chcete zůstat v obraze, přihlaste se k našemu newsletteru. Dvakrát do měsíce v něm posíláme aktuální ceník těch nejlepších minerů.

Důležité je, že i méně výkonný stroj může mít lepší návratnost, pokud běží s minimálními náklady. Miner provozovaný z přebytků FVE, i když má relativně malý výkon, se může vrátit mnohem rychleji než například výkonný DOGE a LTC miner Antminer L9 napájený z drahé sítě. Návratnost není jen o hrubém výkonu, ale o celkovém kontextu provozu. Výkonnější stroj s vyšší spotřebou bez optimalizace a s vysokými náklady může mít horší návratnost než „slabší“ zařízení, které běží téměř zdarma.