To nejdůležitější z listopadu ve světě těžby kryptoměn

Cena bitcoinu se dostala během listopadu pod velký tlak. Pokračoval pád, který začal v polovině října, a cena se ze 112 000 dolarů dostala až na 81 000 USD.

Zdroj: TradingView

ČNB nakoupila bitcoin a další digitální aktiva za 1 milion dolarů

Začněme novinkou na domácí půdě. 13. listopadu vydala Česká národní banka tiskovou zprávu, ve které se věnuje nákupu kryptoměn a dalších digitálních aktiv. ČNB nicméně zdůrazňuje, že nejde o spekulaci na růst ceny bitcoinu, ale o čistě testovací portfolio.

Centrální banka si zkouší všechno, co je s držbou digitálních aktiv spojeno: od nákupu a správy klíčů přes bezpečnost a krizové scénáře až po účetnictví a audit. Jednoduše řečeno, jde o první krok, na jehož základě bankovní rada vyhodnotí další postup.

Portfolio je rozdělené mezi bitcoin, stablecoin vázaný na americký dolar a tokenizované depozitum na blockchainu. Cílem není ani tak diverzifikace jako možnost ČNB porovnat vlastnosti různých typů digitálních aktiv v praxi.

Držba těchto aktiv je striktně oddělena od devizových rezerv a jejich objem se nebude aktivně navyšovat. ČNB zároveň spustila inovační hub ČNB Lab, pod jehož křídly bude testovat nejen blockchain a tokenizaci, ale i nástroje umělé inteligence a inovace v platebním styku.

Jde o druhý kryptoměnově orientovaný nákup národní banky, kdy v průběhu druhého čtvrtletí letošního roku již nakoupila akcie Coinbase. Guvernér Aleš Michl navíc naznačuje, že v budoucnu by si investoři mohli za koruny jedním kliknutím koupit tokenizovaný český dluhopis.

Bitfarms opouští těžbu Bitcoinu a do roku 2027 míří plně do AI datacenter

V předešlých newsletterech jsme se věnovali tomu, že z mnoha těžařských firem se stávají firmy zaměřené na výpočetní výkon obecně. Teď kanadská společnost Bitfarms, jeden z významných veřejně obchodovaných těžařů bitcoinu, oznámila, že během let 2026 a 2027 postupně ukončí těžbu kryptoměn a přebuduje svou infrastrukturu na vysokovýkonnostní výpočetnictví a služby pro umělou inteligenci. Impulzem byly výsledky za třetí čtvrtletí 2025, kdy firma vykázala čistou ztrátu 46 milionů dolarů a zároveň byla nucena snížit svůj výhled do budoucna.

Firma se tak snaží využít explozivní poptávku po výpočetním výkonu pro AI a stabilnější příjmy z dlouhodobých smluv místo volatilních příjmů z těžby BTC. Zároveň ale podstupuje nový typ rizika. Část analytiků už teď mluví o možné AI bublině a upozorňuje, že případné ochlazení trhu s AI by mohlo vysoké investice i zadlužení Bitfarms proměnit ve vážný problém.

Možná jste tento obrázek viděli na sociálních sítích, protože jde o jeden z nejčastěji sdílených grafů doprovázejících spekulace o AI bublině. Vytvořila ho redakce Bloombergu a znázorňuje, jak si technologické AI společnosti mezi sebou přelévají kapitál a tím nafukují svou valuaci bez reálného růstu vnitřní hodnoty.

Odchod firem jako Bitfarms paradoxně může být pro Bitcoin spíš pozitivní zprávou, jak už jsme v minulosti zdůrazňovali. Ubývá velkých korporátních těžařů, což zvyšuje decentralizaci sítě a dává větší prostor soukromým těžařům a těm, kteří síť opravdu dlouhodobě podporují.

Pokud část hashrate zmizí, zlepšuje se i výnos pro ty, kteří zůstanou a mají levnou energii nebo efektivní konfiguraci, například díky využití hostingu v zahraničí. Výsledkem může být zdravější, méně koncentrovaný ekosystém těžby, i když titulky vypadají na první pohled dramaticky.

Kazachstán sází na těžbu

Kazachstán schválil novelu zákona o digitalizaci a umělé inteligenci. Ta zjednodušuje pravidla pro těžbu a obchodování kryptoměn. Těžba už nebude právně považována za "organizování obratu digitálních aktiv" a nebude omezena jen na speciální zónu v Astaně, ale legálně se otevře na celém území země.

Firmy i jednotlivci však budou dál potřebovat licenci národního regulátora a stát si zároveň ponechává silnou kontrolu nad energetickými dopady těžby i ochranou osobních údajů.

Kazachstán už dnes patří mezi největší těžební velmoci a podle odhadů zajišťuje tamní těžba kolem desetiny globálního hashrate sítě Bitcoin, takže uvolnění pravidel může ještě víc přiostřit konkurenci pro další oblíbené destinace těžařů, jako jsou USA nebo Kanada.

Změny cen minerů

Decentralizace Bitcoinu: Pooly, návrhy bloku a cenzurní odolnost sítě

Satoshi Nakamoto vtiskl Bitcoinu jednoduchou a silnou vizi decentralizace v reakci na ekonomickou krizi roku 2008. Chtěl, aby se moc soustředěná do rukou bank vrátila zpět běžným lidem. Decentralizace se tak stala klíčovou součástí nejen protokolu, ale i jeho identity. Jak ale tato vize funguje dnes? Většina hashrate je sdružená do několika málo těžebních poolů a právě ty často určují, jak bude vypadat kandidátní návrh bloku.

O vizi decentralizace svědčí i samotný genesis blok Bitcoinu, který obsahuje krátkou zprávu z titulku deníku The Times o tom, že vláda stojí na prahu další záchrany upadajících bank po hypoteční krizi v roce 2008. Více: Mempool.space

Stav Bitcoin poolů v roce 2025

Ke konci roku 2025 dva největší pooly dlouhodobě těží přes polovinu všech bloků. Foundry USA má typicky okolo třiceti procent a AntPool zhruba dvacet procent, s dalšími velkými hráči jako ViaBTC a F2Pool v závěsu. Na grafu z června 2025 je to dobře vidět. Pooly tak nepřímo koordinují většinu hashrate, i když žádný z nich sám o sobě nepřekračuje kritickou hranici 50 %.

Klíčové je pochopit, co přesně pool kontroluje. Nejde jen o výplaty a validaci podílů, ale hlavně o tvorbu návrhu bloku (block template). Ten určuje, který kandidátní blok budou těžaři hashovat, tedy jaké transakce z mempoolu se do něj dostanou a v jakém pořadí.

V klasickém Stratum V1 posílá pool těžařům ve zprávě zvané mining.notify sadu parametrů pro tento návrh. Stratum V2, kterému jsme se věnovali v předešlém newsletteru, tohle chování mění a dává těžařům možnost do návrhu bloku aktivně zasahovat.

Mezi nejzásadnější parametry patří:

• prevhash: Hash předchozího bloku, na který nový blok navazuje. Zajišťuje kontinuitu blockchainu, protože každý nový blok kryptograficky odkazuje na ten předchozí.
• coinbase část 1 a coinbase část 2: Coinbase je první transakce v bloku a obsahuje blokovou odměnu pro těžaře. Pool ji posílá rozdělenou na dvě části, aby se mezi ně vložilo extranonce. Změnou extranonce se mění coinbase, následně merkle root i celá hlavička bloku, takže zařízení dostávají nové varianty práce ve chvíli, kdy už vyčerpají všechny možnosti běžného nonce.
  • nonce: Nonce je číslo v hlavičce bloku, které se mění při hledání validního hashe.
  • extranonce: Extranonce je dodatečný nonce v coinbase, který po změně vytvoří novou variantu práce, když se nonce vyčerpá.
• merkle branches: Merkle branches jsou ve své podstatě datové "cesty", které umožní těžaři spočítat merkle root bez toho, aby musel dostávat celý seznam transakcí v plné podobě. Těžař z nich postupně skládá hash stromu a ověřuje, že transakce odpovídají tomu, co pool do bloku vybral.
  • merkle root: Krátký hash, který funguje jako otisk celého seznamu transakcí.
• version: Version je číslo verze bloku, které signalizuje, jaká pravidla a aktivované softforky blok používá. V praxi to ovlivňuje typ transakcí a skriptů validních v daném bloku.
• nBits: nBits je kompaktní zápis cílové obtížnosti. Určuje, jak nízký musí být výsledný hash hlavičky, aby byl blok platný. Je to zhuštěná forma targetu (cílové obtížnosti), ze které se dá dopočítat reálná obtížnost pro těžbu.
• nTime: Časové razítko bloku určující, kdy byl blok vytvořen. Těžař ho může v určitých mezích upravovat, aby si rozšířil prostor pro hledání validního hashe, ale musí zůstat v rámci konsenzuálních limitů.
• clean jobs: Clean jobs je zjednodušeně "reset" signál od poolu. Když pool pošle nový job, může být buď jen drobnou aktualizací toho starého (třeba jiný čas nTime, jiné extranonce, jiná malá změna), nebo to může být úplně nový návrh bloku.

Tvorbu návrhu bloku má v běžném režimu na starosti pool. Ten si z vlastního uzlu Bitcoin Core přes volání getblocktemplate stáhne aktuální kandidátní blok, tedy vybraný seznam transakcí z mempoolu a všechny parametry hlavičky potřebné k těžbě.

Pool následně projde mempool, poskládá transakce primárně podle výše poplatků, ale zároveň zohlední i technická pravidla sítě. Patří sem třeba navazující balíčky transakcí (ancestor a descendant), limit váhy bloku nebo konsenzuální podmínky pro validitu transakcí. Do takto připraveného návrhu pool vloží coinbase transakci s výplatou odměny a přidělí extranonce, aby se práce jednotlivých zařízení nepřekrývala a bylo možné generovat nové varianty návrhu.

Jakmile pool návrh bloku odešle, těžař už nemá možnost ovlivnit jeho obsah. V režimu Stratum V1 výhradně pool rozhoduje, které transakce se do bloku dostanou a v jakém pořadí. Těžaři pouze hashují to, co jim pool připraví.

Selektivní filtrace transakcí

Pokud by několik velkých poolů začalo cíleně filtrovat určitý typ transakcí, samotná síť sice poběží dál, ale její cenzurní odolnost se reálně oslabí. Nejde o čistě teoretický scénář, podobné epizody už Bitcoin zažil.

První známý případ přišel v roce 2021, kdy Marathon spustil tzv. "OFAC compliant pool" a v praxi těžil bloky bez transakcí z adres uvedených na sankčních seznamech OFAC. Šlo o dobrovolný experiment, který vyvolal silný odpor komunity a Marathon od něj po pár týdnech ustoupil. Pro úplnost, OFAC je americký úřad při ministerstvu financí USA, který spravuje sankční seznamy a prosazuje ekonomické a obchodní sankce vůči vybraným osobám, firmám a státům.

Podobná debata se vrátila v letech 2023 a 2024. Vývojář 0xB10C pomocí nástroje miningpool.observer upozornil, že některé transakce utrácející prostředky ze sankcionovaných adres se opakovaně neobjevovaly v blocích konkrétních poolů, nejčastěji u F2Pool, ačkoliv podle poplatků i mempool situace měly být vytěženy. Po veřejné kritice operátoři signalizovali, že filtrace nemá pokračovat, případně ji omezili. Analýzy z konce roku 2024 navíc ukázaly další "chybějící" sankcionované transakce a místy neobvykle dlouhé časy jejich potvrzení, což naznačuje, že alespoň část poolů se těmito seznamy někdy řídí. Důležité je ale dodat, že aktivní monitorování mempoolu kvůli sankcionovaným peněženkám není pro většinu poolů explicitní zákonnou povinností, spíš jde o preventivní rozhodnutí pod regulatorním tlakem.

0xB10C na svém blogu přiložil i graf, na kterém sleduje vývoj počtu transakcí peněženek ze sankčního seznamu OFAC. Zdroj: b10c.me

Nové technologie s cílem Bitcoin decentralizovat

Protokol Stratum V2 obsahuje funkci job negotiation. Ta dovoluje těžařům posílat poolu vlastní návrhy bloku. Těžař provozuje vlastní uzel, sám si přes getblocktemplate sestaví transakční seznam a poolu pošle hotový návrh bloku k hashování. Pool pak jen ověřuje validitu a vyplácí odměny, ale do obsahu bloku nezasahuje. Pokud by pool validní návrh odmítl, těžař to uvidí okamžitě a může přejít k jinému provozovateli. Kontrola nad transakcemi se tak rozpadá z úrovně poolů zpět na úroveň jednotlivých těžařů.

Vedle Stratum V2 se objevují i alternativy, například DATUM od poolu OCEAN. DATUM využívá lehkou lokální bránu, která si z vlastního uzlu vezme aktuální návrh bloku, lokálně z něj připraví těžební úlohy pro minery a těžebnímu poolu pak posílá už jen vypočtené podíly na práci, případně celý nalezený blok k vyplacení odměny. Výplaty dál chodí jako v poolu, tedy pravidelně a s menším kolísáním, ale o tom, jaký blok a jaké transakce se budou zpracovávat, rozhoduje těžař sám.

Složitost těžby a síťový hashrate za poslední měsíc

• Bitcoin (BTC)
  • 1,105 ZH/s → 1,0803 ZH/s
  • 155,97T → 149,30T
• Kaspa (KAS)
  • 643,83 PH/s → 604,50 PH/s
  • 64,4P → 60,91P
• Ethereum Classic (ETC)
  • 265,14 TH/s → 293,39 TH/s
  • 3,83P → 3,97P
• Litecoin (LTC) a Dogecoin (DOGE)
  • 3,468 PH/s → 3,529 PH/s
  • 118 → 122,767M
• Kadena (KDA)
  • 221,16 PH/s → 54 PH/s
  • 331,74P → 81P
• Nervos (CKB)
  • 234,71 PH/s → 196,41 PH/s
  • 2,47E → 1,81E
• Alephium (ALPH)
  • 7,68 PH/s → 7,15 PH/s
  • 7,68P → 7,15P

• H/s (hashrate) - výkon sítě, počet hashovacích operací za sekundu.
• T/M/G/P/E (difficulty) - obtížnost těžby, bezrozměrná jednotka složitosti. Neplést s trilionem (T) a dalšími číselnými předponami.
• Výpočty se napříč kryptoměnami liší.
• Čísla jsou uvedena v anglické číselné soustavě pro jednodušší porozumění - T zde znamená trillion, tedy číslo se 12 nulami. V českém značení má trilion 18 nul, zatímco číslo se 12 nulami odpovídá bilionu.