Září: Souhrn novinek v těžbě kryptoměn

Časy jsou turbulentní, a tak i září přineslo celou řadu novinek relevantních pro domácí i hostingové těžaře.

Antminer L11: Nejnovější miner pro LTC a DOGE

Bitmain v září 2025 představil nový Antminer L11, aktuálně nejvýkonnější ASIC miner pro algoritmus Scrypt. S výkonem 20 Gh/s při spotřebě 3680 W dosahuje efektivity 184 W/Gh, což z něj dělá i nejefektivnější zařízení na trhu. Ve srovnání s předchozím modelem Antminer L9 přináší o 25 % vyšší výkon a lepší efektivitu.

L11 si u nás již můžete předobjednat s datem dodání v lednu příštího roku. V tento moment se jeho cena pohybuje těsně nad 200 tisíci, ale čeká se, že ještě bude kolísat podle vývoje poptávky.

Evoluce těžaře: Výkon se dnes dá monetizovat i jinak než těžbou

Firmy, které původně budovaly infrastrukturu primárně kvůli těžbě kryptoměn, se v poslední době stále častěji přesouvají k podpoře projektů umělé inteligence a výpočetně náročných úloh. Neznamená to však, že by klesal výkon sítě, protože pro těžbu se dnes GPU zařízení skoro nepoužívají. Co ale může nastat, je zpomalení růstu, jelikož kapitál bude přesměrován do jiných odvětví s vysokou spotřebou výpočetního výkonu.

Například Cipher Mining v září podepsal desetiletou smlouvu s Fluidstack na poskytování výpočetního výkonu - 168 MW pro AI a výpočetně náročné úlohy. Do dohody vstoupil i Google, který poskytl garanci ve výši 1,4 miliardy dolarů výměnou za opce.

Příčiny a možné scénáře důsledků

Pokud část infrastruktury (hlavně GPU nebo datacentra) přejde z těžby kryptoměn na AI výpočty, dojde k potenciálnímu poklesu dostupné hashovací síly pro některé sítě, zvláště u těch, které spoléhají na těžbu pomocí grafických karet. Jmenovitě jde například o Kaspa (KAS), Ergo (ERG) či Ravencoin (RVN), tedy sítě, které se snaží udržet decentralizaci tím, že znevýhodňují ASIC minery a dávají prostor GPU těžařům. Technickým specifikům Kaspy jsme se již věnovali.

U sítí založených na těžbě pomocí specializovaných minerů je přirozeně vliv menší či žádný, protože nemohou přejít k jiným úlohám.

Obzvláště v posledních měsících se zprávy o velkých korporátních operacích množí jako houby po dešti a jejich raketový růst je příčinou snahy o průnik do nových průmyslů. Poskytování výpočetní kapacity jim otevírá stabilnější příjmy v rámci dlouhodobých kontraktů. To znamená, že těžaři nejsou odkázáni jen na volatilitu cen kryptoměn, ale získávají záruku stabilních příjmů, která jim umožňuje investovat do lepší infrastruktury, efektivnějšího chlazení i levnějších energetických zdrojů.

Pro samotné sítě to může mít dvojí efekt. Na jedné straně větší finanční stabilita těžařů znamená vyšší odolnost a menší riziko pro blockchain samotný. Na straně druhé hrozí, že koncentrace výkonu u několika velkých hráčů posílí jejich váhu nejen v těžbě, ale i ve službách výpočetního výkonu obecně.

Zajímavé bude sledovat, zda se vývojářské komunity či nadace projektů pokusí protokoly přizpůsobit. Třeba tak, že část těžby bude sloužit i pro užitečné výpočetní úkoly, což se již dnes diskutuje. Za všechny lze zmínit akademický koncept CrowdMine z roku 2022. To by mohlo vyvolat tlak na nové modely decentralizace. Níže najdete systémovou architekturu konceptu.

HashFlare: Zakladatele cloud-mining podvodu byli odsouzeni

Spoluzakladatelé estonské těžební platformy HashFlare, Sergei Potapenko a Ivan Turõgin, byli odsouzeni za podvod, při kterém od investorů získali více než 577 milionů dolarů. Přestože šlo o jeden z největších podvodů v oblasti těžby kryptoměn, soud jim uložil pouze pokutu 25 000 dolarů a 360 hodin veřejně prospěšných prací. V září se proti rozsudku odvolali američtí prokurátoři, kteří původně požadovali deset let vězení.

Samotné odsouzení nicméně není tak zásadní jako poučení, které z něj plyne pro každého, kdo začíná s těžbou.

HashFlare fungoval jako cloudová těžební společnost, kde si lidé kupovali podíly na těžebním výkonu. Platforma ale dlouhodobě vykazovala falešné statistiky o výnosech a fungovala na principu Ponziho schématu: noví zákazníci financovali vyplácení starších. U všech Ponziho schémat, stejně jako u HashFlare, však dříve či později nastane chvíle, kdy příliv nových klientů nestačí a bublina praskne.

Případ je připomínkou, že podobné projekty představují vysoké riziko. Je zásadní mít na paměti několik základních pravidel:

• prověřte, zda firma transparentně ukazuje reálnou infrastrukturu a provoz,
• buďte obezřetní, pokud výnosy vypadají příliš lákavě,
• nespoléhejte jen na online informace nebo sliby, ale hledejte nezávislé ověření,
• investujte pouze část prostředků, o které si můžete dovolit přijít. Bohužel, projektů jako HashFlare je mnoho.

Pokud by vás zajímalo více informací, v minulosti jsme se detailně věnovali rizikům i výhodám cloudové těžby v textu Cloud mining vs. hosting: Jaký je rozdíl a co se vyplatí.

Na svém vrcholu měl HashFlare rozsáhlý tým. Zdroj: WikiCommons

Změny cen minerů

Stratum V2: Protokol pro komunikaci minerů a poolu

Stratum V2 je standard pro komunikaci mezi těžebními zařízeními a mining pooly, který u některých organizací nahradil starší Stratum V1. Přestože první testování probíhalo už v letech 2020 a 2021, adopce je stále relativně nízká a nejvíce ji prosazuje česká společnost Braiins.

Proč Stratum V2 vznikl?

Stratum V1 byl uveden v roce 2012 jako rychlá náhrada za původní protokol getwork. V té době byl Bitcoin ještě malý a těžba se dala řídit přes jednoduchý JSON-RPC kanál. Síť od té doby nicméně rostla exponenciálně, stejně jako samotné pooly, a tak se objevila potřeba lepšího řešení. Komunikace je dnes pro blockchain naprosto klíčová.

Hlavní technické rozdíly oproti V1

• Formát zpráv: Stratum V1 používal JSON-RPC, což je textový a objemný formát. V2 přechází na binární protokol s pevně definovanými strukturami. Výsledkem je nižší zatížení (tzv. overhead) a rychlejší vyhodnocování zpráv (tzv. parsing).
• Multiplexing: Multiplexing je zjednodušeně technika, která umožňuje posílat více nezávislých datových proudů (kanálů) přes jedno fyzické spojení. Ve V1 muselo každé zařízení udržovat vlastní TCP spojení, tedy samostatnou komunikační linku mezi minerem a poolem. Ve V2 běží více logických kanálů přes jedno spojení. Pro velké farmy to znamená zásadní úsporu režie.
• Bezpečnost: Stratum V1 posílal vše v otevřeném textu. V2 používá Noise Protocol Framework. Noise, jak se zkráceně na fórech píše, je knihovna a sada pravidel pro stavbu šifrovaných protokolů. Nejde o jednu konkrétní implementaci, ale ve své podstatě o "stavebnici", ze které si vývojáři mohou složit vlastní bezpečný komunikační protokol. Ten pak zajistí bezpečnou výměnu klíčů, dohodu na šifrách a autentizaci komunikujících stran.
• Určení úloh: Nejzásadnější změna.
  • Stratum V1: Samotný pool určí hlavičku a transakce zahrnuté v bloku, miner v tom nemá žádné slovo.
  • Stratum V2: Umožňuje tzv. template negotiation, kdy miner může sám sestavit šablonu bloku a rozhodovat o tom, které transakce zahrne. Pool už jen kontroluje validitu. To vrací část moci zpět těžařům a snižuje centralizaci.

Praktické dopady pro těžaře

• Nižší latence: Protože Stratum V2 používá binární formát místo textového JSONu, data se přenášejí rychleji a s menší režií. To má za následek, že se úkoly i odevzdaná řešení dostanou k poolu v kratším čase. Tím klesá pravděpodobnost, že miner mezitím pracuje na už neplatném bloku, v angličtině se tento proces zbytečné práce nazývá "stale shares."
• Stabilnější operace: Multiplexing znamená méně otevřených socketů (síťových spojení) a nižší zátěž na servery. To je naprosto zásadní ve chvíli, kdy uživatel provozuje velkou ASIC farmu.
• Vyšší bezpečnost: Koncové šifrování chrání před útoky typu "man-in-the-middle". Jde o typ škodlivé činnosti, při které útočník vstoupí mezi dvě komunikující strany, odposlouchává přenášená data a může je měnit, aniž by si toho obě strany všimly. To má potenciál mít velmi bolestivé dopady: od přesměrování hashrate až po krádež celé odměny za vytěžený blok.
• Decentralizace: Možnost ovlivnit obsah bloků má velký význam i v kontextu cenzury transakcí.

Implementace a současný stav

Stratum V2 je open source, kdokoliv si může technologii ověřit či ji upravit, a první implementace připravili vývojáři z Braiins. Od té doby se protokol postupně rozšířil i do firmwaru Braiins OS+ (firmware u minerů jsme se již věnovali) a některých modelů Antminerů. Nejvíce jej podporuje právě Braiins Pool, další velké pooly testují nebo slibují nasazení, ale většina těžařů stále používá Stratum V1.

Adopce je tedy zatím pomalá. Důvodem jsou hlavně konzervativní postupy poolů, které vycházejí primárně z jejich dnešní velikosti, a složitost aktualizace firmware u staršího hardwaru. Provozovatelé farem se často drží pravidla "pokud to funguje, neměň to", a proto se nové protokoly zavádějí jen pozvolna.

Shrnutí

Stratum V2 řeší konkrétní technické slabiny Stratum V1, od rychlosti po bezpečnost. Kromě toho může mít pozitivní dopad i na sítě, a to skrze podporu decentralizace a ochranu proti cenzuře. Přestože zatím nejde o dominantní standard, jeho postupná adopce může v budoucnu výrazně ovlivnit podobu těžebního průmyslu.

Složitost těžby a síťový hashrate za poslední měsíc

Speciální událost: Bitcoin poprvé ve své historii překonal hranici 1 ZH/s celkového hashrate.

• Bitcoin (BTC)
  • 939,6 EH/s → 1,0682 ZH/s
  • 129,7T → 142,3T
• Kaspa (KAS)
  • 702 PH/s → 733 PH/s
  • 69,4P → 68,77P
• Ethereum Classic (ETC)
  • 209 TH/s → 277 TH/s
  • 3,01P → 3,56P
• Litecoin (LTC) a Dogecoin (DOGE)
  • 2,75 PH/s → 2,98 PH/s
  • 100,81M → 99,2M
• Kadena (KDA)
  • 615,9 PH/s → 617,2 PH/s
  • 784,7P → 715P
• Nervos (CKB)
  • 244,8 PH/s → 260,7 PH/s
  • 2,23E → 2,61E
• Alephium (ALPH)
  • 9,83 PH/s → 8,6 PH/s
  • 9,83P → 8,6P

Legenda:

• H/s (hashrate) - výkon sítě, počet hashovacích operací za sekundu.
• T/M/G/P/E (difficulty) - obtížnost těžby, bezrozměrná jednotka složitosti. Neplést s trilionem (T) a dalšími číselnými předponami.
• Výpočty se napříč kryptoměnami liší.
• Čísla jsou uvedena v anglické číselné soustavě pro jednodušší porozumění - T zde znamená trillion, tedy číslo se 12 nulami. V českém značení má trilion 18 nul, zatímco číslo se 12 nulami odpovídá bilionu.